Dlouho jsem byla žena, která všechno zvládala. Aspoň navenek. Uvnitř jsem byla unavená, přetížená a odpojená sama od sebe. Měla jsem děti, povinnosti, zodpovědnost. A přesto jsem často cítila prázdno, smutek a samotu. Byla období, kdy jsem jen přežívala a snažila se fungovat, jak se ode mě očekávalo. A vše se projevilo i na zdraví.
Přesně si pamatuji večery, kdy jsem seděla sama, slzy tekly a v hlavě ten hlásek pořád dokola. Proč zrovna já? Proč musím všechno zvládnout sama? Proč se mi pořád nedaří? Ten pocit bezmoci, znám až příliš dobře. Až později jsem pochopila, že mě život nezlomil, jen mě zastavil. Abych se ztišila, přestala bojovat a začala slyšet samu sebe.
Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem si přiznala, že takhle nechci pokračovat. Nejen kvůli sobě, ale hlavně i kvůli svým dětem. Nechtěla jsem, aby vyrůstaly s mámou, která se celý život jen drží nad vodou.
Nejtěžší bylo to rozhodnutí. Začít dělat kroky, aby mě dovedly tam, kam já si přeji. Byly dny, kdy jsem měla pocit, že jen přežívám. Že všechno dělám, protože musím, ale vnitřně jsem nikde necítila radost. Cítila se prázdná.
Jako samoživitelka jsem tehdy hledala možnost, jak si k práci přivydělat ještě prací z domova a zároveň mít víc času a energie pro rodinu.
Netušila jsem, že tenhle krok mě nepřivede jen k práci, ale především zpátky k sobě.
Postupně jsem se začala ještě více seznamovat se světem seberozvoje, vědomého myšlení a malých každodenních změn. Nešlo to rychle. Nešlo to snadno. A rozhodně to nebylo dokonalé.
Pozitivní myšlení pro mě nebylo nikdy jen frází. Byla to dovednost, kterou jsem se musela opět naučit. Trvalo to roky. Nebyla to žádná zkratka, žádný zázračný recept. Učila jsem se pracovat se svými myšlenkami, naslouchat tělu a přestat na sebe tlačit.
Více než 30 let se zajímám o cestu vnitřní proměny. Prošla jsem si zdravotními, vztahovými i finančními výzvami. Postupně jsem začala chápat, že mě často více ovlivňovalo okolí, situace, zkušenosti víc než já. Naše negativní myšlenky, strachy, obavy, nedůvěra v sebe, neschopnost říci svůj názor, nás ovlivňuje víc než si myslíme.
Dnes pomáhám ženám, které se cítí podobně, jako jsem se kdysi cítila já. Pomoci uvolnit tělo, aby mohly změnit mysl. Ženám unaveným, ztraceným a zahlceným, které mají pocit, že už nevidí světlo. Ženám, kde je hlava nepustí dál, protože jejich tělo je v křeči a vyčerpané. Ukazuji jim, že změna je možná, jemně, krok za krokem. Věřím, že každá z nás má v sobě jiskru. Někdy ji jen potřebujeme znovu probudit a nebýt na to sama.
Sama jsem prošla cestou, kdy jsem hledala odpovědi na otázky zdraví, partnerství, šťasntného života, únavy a spousty jiného. Zjistila jsem, že doplňky stravy jsou jen polovina úspěchu, tou druhou je naše nastavení mysli a duše. Dnes tyto světy propojuji, abys ty už nemusela tápat.
